Tady najdete orientační přehled základních činností na zahradě v průběhu roku, abyste mohli plánovat, kdy je vhodné uskutečnit své sny o ještě krásnější zahradě. Jako všechno za zahradě ale záleží na počasí, každý rok je jiný, takže každý rok to bude trošku jinak. A možností a kombinací, co vysázet a upravit je téměř nekonečně mnoho, takže to berte opravdu jen jako základní přehled.

Jaro: Jaro je velký začátek a je na něm úžasné, že ať nám loni nevyšlo cokoli – něco jsme zapomněli včas zasadit, něco sežrali slimáci a na něco už nám prostě nezbyla energie – nevadí, je tu další rok a s ním nová příležitost začít znovu. Už zhruba od konce února seřezáváme okrasné trávy a trvalky, které jsme nechali přes zimu neseřezané (jednak aby měli hmyzáci kde přezimovat, jednak proto, že suchá květenství a plody mají své nenapodobitelné kouzlo a když je pokryje jinovatka, jejich křehká krása je významnou součástí zimní zahradní poezie), ty choulostivější jako levandule, růže nebo hortenzie raději necháme na později, třeba na duben.

V únoru už často začínají rašit sněženky, narcisy, krokusy a další jarní nádhera, takže je dobré mít záhony připravené.

Jakmile rozmrzne půda, můžeme začít sázet stromy, keře, růže i trvalky a založit louku či trávník.

Léto: Zahrada je na vrcholu, stromy šumí, zelenina se zelená, všechno kvete a srdce zahradníka plesá. Stále ještě můžeme dosazovat trvalky i keře, pokud jsou kontejnerované (vypěstované v květináčích), musíme ale samozřejmě brát ohled na aktuální počasí a naše možnosti zalévání. Zhruba v polovině července končí první kolo hnízdění ptáků, takže je vhodný čas na stříhání živých plotů; trvalky, které remontují (pokvetou znovu), je potřeba po odkvětu ostříhat také. Záhony udržujeme bez plevele, ať už vypletím nebo třeba mulčováním. Je tu i možnost naplánovat a vysadit trvalkové záhony tak, aby se po pár letech rostliny rozrostly tak, že mezi nimi prakticky žádný plevel nebude mít šanci vyrašit.

Podzim: Barvy se nám pomalu stěhují z květin na listí stromů a keřů, je možné si vysadit mnoho různých druhů i odrůd, které nám na podzim rozsvítí zahradu všemi odstíny žluté, oranžové či červené. Ale ani květiny ještě nejsou odepsané, při troše šikovného plánování nám na zahradě může od jara do podzimu stále něco kvést. Potěší to jak nás, tak včely. I na podzim můžeme ostříhat živý plot nebo seříznout již odkvetlé raně kvetoucí trvalky. Přichází čas se zamyslet nad tím, jak chceme, aby to u nás na zahradě vypadalo příští jaro a vysadit cibuloviny – narcisy, tulipány, krokusy, okrasné česneky…

Některé rostliny je potřeba připravit na zimu, vysoké okrasné trávy potřebují svázat, některé choulostivé trvalky nastěhovat někam, kde nezmrznou, jiné, trochu odolnější, přikrýt chvojím, růžím prospěje přihrnutí zeminou.

Druhá polovina podzimu je dobrý čas na vysazení stromů a keřů, budou mít čas do jara dobře prokořenit a využijí zimní vláhu, což je v dnešním měnícím se podnebí s častějšími dlouhými suchy výhodné.

Zima: Pro zahradu období zaslouženého odpočinku; pro zahradníka čas, kdy ošetřuje nářadí a techniku, studuje odbornou literaturu a s hrnkem bylinkového čaje v ruce plánuje a sní, co by rád v zahradě udělal příští rok. Zahrada je náhle přehlednější, snadněji se přemýšlí, co kde ještě vysadit či vylepšit. Najděte si ovšem také někdy za jiskřivého zimního rána čas na zahradě chvíli pobýt – možná vás překvapí, jak krásné mohou být holé větve stromů, uschlé stvoly a vršky trav, pokryté třpytící se jinovatkou… Je čas kácení a prořezávání keřů a stromů; konec zimy, předjaří je pak vhodné období pro péči o ovocné stromy. Pokud půda není promrzlá, což v posledních letech u nás není žádná výjimka, je možné sázet stromy a keře.